Přechod Alp pohledem Mikeše

Můj otec, Tomáš Palouda, naplánoval pětidenní přechod stubaiských Alp. Jenomže náš horský vůdce Bob chvíli před odjezdem náhle onemocněl, takže se nemohl akce zúčastnit. Zbývající členové skupiny se proto rozhodli, že se neodváží přejít popraskaný ledovec bez odborníka, a tak jsme zvolili jinou variantu cesty.

Vyrazili jsme tedy ve středu 5.7. odpoledne od říčky Ruetz a podél krásného vodopádu jsme se za deště dostali do prvního ledovcového údolí. Cesta byla ještě plná zeleně a my jsme se vedle dalšího menšího vodopádu dodrápali až na naší první chatu Sulzenauhütte. Pojedli jsme, prospali jsme se a následujícího dne jsme vyrazili na ještě náročnější výstup. Květenu vystřídala firnová pole a holé kamení a počasí se neustále proměňovalo. Když ustoupila mlha, tak se nám dokonce i začaly vyjevovat nádherné pohledy do krajiny. Přes odbočku na vrchol Wilder Freiger (3418 m n.m.) jsme úspěšně došli až na orlí hnízdo, nebo spíš na naší druhou chatu Becherhaus. Tato chata ležela již v Itálii a dostat se k ní, či z ní, nebylo úplně pohodlné. Ale my jsme to i přesto dokázali a byli jsme přivítáni místním malinovým likérem.

Ráno chatu začaly obsluhovat vrtulníky a my jsme s rachotem nad hlavou vyšli na výlet, jenž měl být takový nenáročný. Sice jsme šli skoro bez zátěže, ale dostat se na vrchol Wilder Pfaff (3456 m n.m.) bylo zcela nejnáročnější částí cesty. Tuto kamenitou překážku jsme bez helem a s ferratovými sedáky, přestože lano bylo jen na deseti metrech, skolili a naskytl se nám ten nejkrásnější pohled, který jsem ve svém životě viděl. Vskutku naprosto famózní.

Cestou zpět jsme se stavili na gáblík na Müllerhütte a hurá zpět na Becherovku. Večer jsme dostali možnost ochutnat nezvyklé místní šnapsy a ráno jsme se připravili sejít stejnou cestou zpátky k autům. S pojídáním trvanlivé stravy, s krásným počasím a třeba i s koupačkou v ledovcovém toku jsme se dovalili do aut. Shodili jsme pohorky, rozloučili se s oddílovými druhy a dne 8.7. jsme tuto skvělou akci ukončili.

Doufám, že příští rok se nám znovu naskytne příležitost podobného výletu a děkuji všem zúčastněným za příjemnou atmosféru,
Mikoláš Palouda