soustředění ve Španělsku

 
Ve španělském městě Empuriabrava se mezi 23. únorem a 10. březnem konalo intenzivní soustředění reprezentačního družstva. Této akce se zúčastnilo celkem sedm našich talentovaných závodníků: Karolína Paloudová, Kristina Novosadová, Alexandra Plachtová, Adam Ondřich, Samuel Vejnar, Martin Novák a Jakub Kasper.

Během těchto čtrnácti dnů získali sportovci cenné teoretické znalosti v oblasti techniky pádlování, správné výživy a motivace. Nejvyšším cílem soustředění bylo nepádlovat co nejvíce kilometrů, a to jak v tréninku na vodě, tak v tréninku mimo vodu. Průměrná napádlovaná vzdálenost dosáhla úctyhodných 200 km, což svědčí o vysoké úrovni výkonnosti a odhodlání našich závodníků.

Jakub Kasper, poprvé se zúčastnivší soustředění, zažil nečekané dobrodružství, když si při tréninku na moři vyhodil rameno. S námahou se musel dostat z vody zpět na pevninu a jak sám uvádí, vše dobře dopadlo. Ve svém rozhovoru se s námi podělil o své pocity a zážitky nejen z tohoto dobrodružství.
 

Rozhovor s Jakubem Kasperem:

Jaké to bylo na tvém prvním reprezentačním soustředění ve Španělsku? Jaké dojmy si odnášíš?
Jakub: Měl jsem již zkušenosti z loňského soustředění v Ardeche, kde jsem poznal většinu týmu, a proto jsem se těšil na každý den. Vždy jde být přesnější a dosáhnout toho, co mě baví, na maximum.
 
Jaká byla tvá nejoblíbenější chvíle během soustředění?
Jakub: Moc jsem si oblíbil společné vaření, které mi připadalo jako skvělý způsob, jak stmelit tým, ačkoli výsledky ne vždy odpovídaly plánu.
 
Jaké bylo tvé nejtěžší cvičení nebo trénink během soustředění?
Jakub: Každý trénink byl náročný, ale nejtěžší byly pro mě míčové hry ve volném čase, přestože mě baví. Myslím, že v nich trochu selhávám.
 
Co bylo největší výzvou při přizpůsobení se novému prostředí a tréninkovému režimu?
Jakub: Dochvilnost a udržení pořádku.
 
Jaká byla atmosféra v týmu? Jak jste si rozuměli s ostatními závodníky?
Jakub: Každý je jiný a může se chovat podle svého. To ovlivňuje vztahy v týmu a kolektivní duch. Nicméně věřím, že držíme pospolu a dokážeme vytvořit skvělou atmosféru.
 
Jak jsi zvládl zranění ramene, které jsi během soustředění utrpěl? Jaký byl průběh a jak se cítíš nyní?
Jakub: Nejtěžší bylo neutopit se ve vlnách při cestě ke břehu a zároveň si udržet klid v hlavě. Díky rychlé reakci fyzioterapeuta z Olomouce bylo rameno během několika minut zpět v pořádku, ale teď mě čeká dlouhá rekonvalescence.