Zemětřesení to nebylo, ale po letošní valné hromadě klubu mnoho kamenů na kameni nezůstalo.
Změnilo se nám vedení klubu.
Tak nějak se to sešlo, že z rozličných důvodů se hned pětice členů výkonného výboru rozhodla ukončit tuto činnost.
Mezi těmito pěti odkulivšími se kameny jeden výrazně vyčnívá.
Jmenuje se Mirek Pártl.
Na sklonku sedmdesátých let minulého století, kdy většina dnešní členské základny se na svět dívala možná tak z jiného převtělení,
si tohoto aktivního člena, závoďáka a trenéra zvolili tehdejší kanoisté za předsedu.
Usednul do čela a pak vedl klub rok, dva, deset, dvacet... pětatřicet let!
Za tu dobu proběhly roky, kdy byl klub na výsluní
a také roky, kdy toho „slunce" až tolik nebylo.
Měnily se režimy, měnilo se místo loděnice, měnili se lodě a měnili se kanoisté v nich...
... a ti pořád volili Míru za předsedu.
Když se Míra přehoupnul přes předsednická „kristova léta", začal potichu říkat: „ už dost..."
Za dva roky to pak řekl definitivně.
Určitě nelze to kvantum letité práce ocenit takto stroze, přesto za krumlovské kanoisty:
Míro, díky!
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
